Nehledě na existenci vážných nesouladů mezi Izraelem a USA v íránské otázce, pozice Washingtonu a Jeruzalému se značně sblížily. Důležitou úlohu sehraly vzájemné návštěvy představitelů dvou těchto států. Ale klíčovým se stal telefonický rozhovor těchto lídrů.
Jak informuje NEW YORK TIMES s odvoláním na zdroj v americké vládě, během rozhovoru se prezidentovi USA Baraku Obamě podařilo přesvědčit Binjamina Netanjahua aby poskytnul světové společnosti čas, potřebný pro ekonomický a politický tlak na Teheran. Nicméně, Izrael nemůže dlouho čekat, jak komentuje deník. Jeruzalém se domnívá, že nelze umožnit Íránu, aby přenesl svojí jadernou výrobů do horských bunkrů, podobných obohacovacímu kombinátu FORDO. Proto mezinároní sankce musí být mimořádně přísné, a jejich efekt se musí očekávat v co nejbližším čase.
NYT podotýká, že Izrael se drží tzv. "koncepce imunity". Z hlediska vedení židovského státu poté, co jaderný program bude chráněn před vzdušným útokem nebude již možné odvrátit výrobu jaderné bomby, i když se možná bude vyvíjet několik let. USA jsou přesvědčeny, že následkem sankcí nastane v Islámské republice ekonomická a politická krize. Administrace USA se domnívá, že v takových podmínkách Írán nebude moci financovat svůj program, a prohlubující se rozkol mezi vrcholným lídrem ajatollahem Khameneim a prezidentem Ahmadinejadem neumožní přijmout rozhodnutí o výrobě bomby.
Je zřejmé, že je třeba nahlížet na rozhodnutí prezidenta Obamy o sankcích právě v tomto smyslu. Poprvé se dotknou centrální banky Islámské republiky, což značně ztíží přítok zahraniční měny do státu. Pro to, aby se demonstrovala vážnost záměru USA, u břehů Íránu budou soustředěny 3 úderné letecké skupiny. 5. února v pořadu Matta Lawera Barack Obama řekl, že nevidí příznaky přípravy Izraele na útok proti íránským jaderným zařízením. Podle Obamy, diplomacie stále zůstává základním prostředkem řešení íránské krize.
Jako potvrzení souhlasu Izraele poskytnout mezinárodnímu společenství odročení o několik měsíců, je možné chápat i vyjádeření ministra obrany USA Leona Panetty o tom, že zaútočí-li Izrael na Írán, stane se tomu tak v dubnu-červnu 2012. Tento výrok je o to důvěryhodnější, že Panetta je klíčovou postavou v jednání dvou států. Připomeňme, že během několika měsíců se izraelští předáci zdržovali vyjádření k íránské otázce. Po telefonátu Netanjahua a Obamy představitelé politického vedení a vojenského velení vystoupili s řadou nových komentářů k principiální bezpečnostní otázce tohoto státu. Ministr obrany Barak vyzval k vyřešení problému, dokud není pozdě. Vicepremiér Ya'alon řekl, že ZAHAL je schopen zničit všechna zařízení sám.
V podmínkách eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem tyto výroky, stejně jako slova amerických lídrů, mají demonstroval odhodlanost Izraele. Jelikož neobsahují žádné konkrétní informace, mnozí experti porovnávají je s "politikou mlžení", které se drží Izrael ve vztahu k vlastnímu jádernému programu.
Materiál připraven podle: http://newsru.co.il/mideast/09feb2012/iranattack_a201.html
FEB 10/12, 2145, Z.G.
Jak informuje NEW YORK TIMES s odvoláním na zdroj v americké vládě, během rozhovoru se prezidentovi USA Baraku Obamě podařilo přesvědčit Binjamina Netanjahua aby poskytnul světové společnosti čas, potřebný pro ekonomický a politický tlak na Teheran. Nicméně, Izrael nemůže dlouho čekat, jak komentuje deník. Jeruzalém se domnívá, že nelze umožnit Íránu, aby přenesl svojí jadernou výrobů do horských bunkrů, podobných obohacovacímu kombinátu FORDO. Proto mezinároní sankce musí být mimořádně přísné, a jejich efekt se musí očekávat v co nejbližším čase.
NYT podotýká, že Izrael se drží tzv. "koncepce imunity". Z hlediska vedení židovského státu poté, co jaderný program bude chráněn před vzdušným útokem nebude již možné odvrátit výrobu jaderné bomby, i když se možná bude vyvíjet několik let. USA jsou přesvědčeny, že následkem sankcí nastane v Islámské republice ekonomická a politická krize. Administrace USA se domnívá, že v takových podmínkách Írán nebude moci financovat svůj program, a prohlubující se rozkol mezi vrcholným lídrem ajatollahem Khameneim a prezidentem Ahmadinejadem neumožní přijmout rozhodnutí o výrobě bomby.
Je zřejmé, že je třeba nahlížet na rozhodnutí prezidenta Obamy o sankcích právě v tomto smyslu. Poprvé se dotknou centrální banky Islámské republiky, což značně ztíží přítok zahraniční měny do státu. Pro to, aby se demonstrovala vážnost záměru USA, u břehů Íránu budou soustředěny 3 úderné letecké skupiny. 5. února v pořadu Matta Lawera Barack Obama řekl, že nevidí příznaky přípravy Izraele na útok proti íránským jaderným zařízením. Podle Obamy, diplomacie stále zůstává základním prostředkem řešení íránské krize.
Jako potvrzení souhlasu Izraele poskytnout mezinárodnímu společenství odročení o několik měsíců, je možné chápat i vyjádeření ministra obrany USA Leona Panetty o tom, že zaútočí-li Izrael na Írán, stane se tomu tak v dubnu-červnu 2012. Tento výrok je o to důvěryhodnější, že Panetta je klíčovou postavou v jednání dvou států. Připomeňme, že během několika měsíců se izraelští předáci zdržovali vyjádření k íránské otázce. Po telefonátu Netanjahua a Obamy představitelé politického vedení a vojenského velení vystoupili s řadou nových komentářů k principiální bezpečnostní otázce tohoto státu. Ministr obrany Barak vyzval k vyřešení problému, dokud není pozdě. Vicepremiér Ya'alon řekl, že ZAHAL je schopen zničit všechna zařízení sám.
V podmínkách eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem tyto výroky, stejně jako slova amerických lídrů, mají demonstroval odhodlanost Izraele. Jelikož neobsahují žádné konkrétní informace, mnozí experti porovnávají je s "politikou mlžení", které se drží Izrael ve vztahu k vlastnímu jádernému programu.
Materiál připraven podle: http://newsru.co.il/mideast/09feb2012/iranattack_a201.html
FEB 10/12, 2145, Z.G.
Žádné komentáře:
Okomentovat