Bílý dům vážně přistupuje k problému izraelského preventivního úderu na Írán z azerbaijanského území. Řekl o tom vysoce postavený úředník administrace USA s rozhovoru týdeníku FOREIGN POLICY, který jako první informoval o tom, že Izrael získal "letiště s názvem Azerbaijan".
Nehledě na to, že oficiální Baku tyto informace odmítl, americké vedení se domnívá, že Izraeli se přece podařilo získat přístup k základnám azerbaijanského vojenského letectva, a spolu s tím pokládá otázku: "Znamená to, že Izrael se o krok přiblížil k válce s Íránem?"
Ve snaze zodpovědět tuto otázku autor publikace ve FOREIGN POLICY, Mark Perry, připomíná depeši z roku 2009 s názvem "Skrytá symbióza Izraele s Azerbaijanem", kterou později zveřejnil WIKILEAKS. Donald Lou, náměstek velvyslance USA v Baku, poslal tuto zprávu do Washingtonu. Podle tohoto dokumentu, prezident Azerbaijanu Ilkham Aliyev řekl, že jeho vztahy s Izraelem jsou jako ledovec: "devět desetin jsou skryty před cizími očima".
Dnes americká administrace dospěla k závěru, že "podvodní aspekty" izraelsko-azerbaijanské aliance zvyšují riziko izraelského úderu na Írán.
Nejmenované zdroje v USA ("čtyři vysoce postavení diplomaté a spolupracovník vojenské rozvědky") mluví o tom, že Izrael získal přístup k základnám azerbaijanského letectva u íránské hranice.
Znepokojení ohledně izraelsko-azerbaijanské aliance vyjadřuje i Pentagon. Vojenská expanze Izraele podle názorů americké armády se může stát nejen vážnou překážkou na cestě k diplomatickému vyřešení íránské krize, ale také i vtáhnout USA do války, která bude následovat po izraelském preventivním úderu na Teheran.
"Pentagon musí vypracovat analýzu následků scénáře, kdy se válka "přeleje" po celém regionu Perského zálivu. Zároveň však musí připravit i druhý scénář, kdy se válka dostane i na Kavkaz", odvolává FOREIGN POLICY na vyjádření svých zdrojů.
Vývoj izraelsko-azerbaijanských vztahů komplikuje vztahy Izraele a Azerbaijanu s Tureckem, které se bojí negativních ekonomických a politických následků války s Íránem.
Během svého nedávné návštěvy do Teheranu azerbaijanský ministr obrany veřejně prohlásil, že využití jeho státu jako "startovací plochy" pro letadla cizích států je vyloučeno. Ten označil Írán za "bratrskou a přátelskou zemi". "Ale i v případě, že azerbaijanská vláda od této přísahy neustoupí, stejně bude schopna poskytnout Izraeli velice cennou pomoc", domnívají se experti FOREIGN POLICY.
Zdroj ve vojenské rozvědce USA podotkl: ministr obrany Azerbaijanu neřekl explicitně, že izraelské stíhačky nepřistanou v Azerbaijanu. "Bedlivě sledujeme to, co Írán dělá. Ale od této chvíle musíme také sledovat i to, co dělá Izrael v Azerbaijanu. Nelíbí se nám to, co zjišťujeme".
V únoru Izrael uzavřel s Azerbaijanem několik smluv o prodeji bezpilotních letounů, systémů protiletadlové obrany a jiných zbraňových systémů v hodnotě 1,6 mld. USD. Zanedlouho poté vznikly ostré třenice mezi Baku a Teheranem: Írán obviňuje Azerbaijan z podpory "skupin vrahů, kteří prošli výcvikem v Izraeli a kteří zahájili lov na íránské vědce". Baku minulý týden zatkl 22 íránských špiónů.
Ať už to je, jak je, azerbaijanská letiště mohou poskytnout Izraeli velký užitek: letadla F-15i a F-16i nebudou muset tankovat ve vzduchu cestou do Íránu, dokážou-li přistát po úderu v Azerbaijanu. Izrael nemá moc letadel-tankerů, proto má i minimální zkušenosti s tankováním ve vzduchu. Při tom se zdůrazňuje, že Azerbaijan má k tomu vhodnou základnu: letiště, kde se za dob SSSR dislokovala letadla Su-25.
Co se Azerbaijanu týče, tak ten profituje ze vztahu s Izraelem, který je druhým odběratelem azerbaijanské ropy. Mimoto, nákup izraelských zbraní umožní Baku obejít embargo OSCE, a modernizace azerbaijanské armády jasně dává Íránu najevo, že "vměšování do záležitostí Azerbaijanu může přijít draho", jak píše vydání.
Na druhou stranu, izraelští oficiální osoby tvrdí, že spolupráce jejich státu s Baku ve vojenské sféře není tak rozsáhlá.
MAR 31/12, 1925, Z.G.
Žádné komentáře:
Okomentovat