Článek z HAARETZu, 17.01.2012
Jeden z nejdůležitějších izraelských mýtů, hrdě hlásících, že ZAHAL je "armádou národa", pokračuje ve svém rozpadu na našich očích. Je to spojené především s tím, že úkoly, stojící před
ozbrojenými silami, se změnily. Především šlo o ochranu hranic (nebo cease-fire linií) a také o přípravu na budoucí války.
Teď se armáda především zabývá preservací kontroly nad okupovanými územími a udržením pořádku v těchto rajónech. Jen jako doplňkový úkol si stanoví cvičení, v nichž se připravuje na velké války, možnost propuknutí kterých je čím dál menší.
Kdyby se izraelská společnost podívala na sebe, spatřila by úplně jiný obraz, který se kardinálně líší od toho, který existoval 50, 30, dokonce 20 let předtím. Totéž se týká i ZAHALu. Zdroje náborů vojáků se změnily, personální důstojnické složení absolutně nepřipomíná již bývalé, rezervistická služba se stala dobrovolnickou.
Jen jeden ze dvou izraelců je povolán ke službě. Jen jeden ze tří občanů, kteří absolvovali povinnou službu, musí docházet na rezervistická setkání během následujících 20 let, pokud ovšem chce. Šest desetiletí předtím zakladatelé ZAHALu, ministr obrany David Ben-Gurion a vrcholný velitel Generálního štábu Yigal Yadin se snažili zformovat milici, která se skládá z vojáků, kteří "jsou na dovolené 11 měsíců ročně".
Taková milice musí být připravena okamžitě povstat se zbraní v ruce, a pak se vrátit do továren a polí. Taková vojenská koncepce absolutně neodpovídá podmínkám 21. století, sociálním a ekonomickým. Na konci minulého týdne Haaretz publikoval nové rozložení sil, které se týkalo povolání občanů na rezervistická shromáždění ("miluim"). Vychází najevo to, že mezi rezervisty je čím dál více obyvatel periférních měst a malých obcí, také i studentů. Mnozí z nich jsou představiteli chudých vrstev obyvatelstva a potřebují sociální dávky. Dny rezervistických shromáždění se tak stávají velice drahou až deficitní akcí a požírá tak zdroje na armádu.
Armádní složky jsou nuceny tyto zdroje nejpečlivěji rozdělit mezi sebou a svými lidmi. Velitelé ZAHALu jsou nuceny podrobovat se ekonomickému přemýšlení a je to jejich úloha. Armáda se taky nedostatečně lojálně staví vůči problémům studentů, kdy nejdůležitější cvičení začínají již v průběhu zkouškového období.
Nejspíše statistika uvádí nás do bludu, jelikož pojem "malá osídlení" zahrnuje moshavy a kibbutze, které se kdysi staly náborovými centry ZAHALu. Mnozí důstojníci a velitelé byli z kibbutzů. Ale tendence je jasná.
Důdody, kterými se ohání armáda, mají spíš ekonomický, nikoliv ideologický ráz. V tomhle se armádní velení málo čím líší od politického vedení.
Materiál připraven podle: http://cursorinfo.co.il/news/pressa/2012/01/17/mif/
JAN 17/11, 1519, Z.G.
Jeden z nejdůležitějších izraelských mýtů, hrdě hlásících, že ZAHAL je "armádou národa", pokračuje ve svém rozpadu na našich očích. Je to spojené především s tím, že úkoly, stojící před
ozbrojenými silami, se změnily. Především šlo o ochranu hranic (nebo cease-fire linií) a také o přípravu na budoucí války.Teď se armáda především zabývá preservací kontroly nad okupovanými územími a udržením pořádku v těchto rajónech. Jen jako doplňkový úkol si stanoví cvičení, v nichž se připravuje na velké války, možnost propuknutí kterých je čím dál menší.
Kdyby se izraelská společnost podívala na sebe, spatřila by úplně jiný obraz, který se kardinálně líší od toho, který existoval 50, 30, dokonce 20 let předtím. Totéž se týká i ZAHALu. Zdroje náborů vojáků se změnily, personální důstojnické složení absolutně nepřipomíná již bývalé, rezervistická služba se stala dobrovolnickou.
Jen jeden ze dvou izraelců je povolán ke službě. Jen jeden ze tří občanů, kteří absolvovali povinnou službu, musí docházet na rezervistická setkání během následujících 20 let, pokud ovšem chce. Šest desetiletí předtím zakladatelé ZAHALu, ministr obrany David Ben-Gurion a vrcholný velitel Generálního štábu Yigal Yadin se snažili zformovat milici, která se skládá z vojáků, kteří "jsou na dovolené 11 měsíců ročně".
Taková milice musí být připravena okamžitě povstat se zbraní v ruce, a pak se vrátit do továren a polí. Taková vojenská koncepce absolutně neodpovídá podmínkám 21. století, sociálním a ekonomickým. Na konci minulého týdne Haaretz publikoval nové rozložení sil, které se týkalo povolání občanů na rezervistická shromáždění ("miluim"). Vychází najevo to, že mezi rezervisty je čím dál více obyvatel periférních měst a malých obcí, také i studentů. Mnozí z nich jsou představiteli chudých vrstev obyvatelstva a potřebují sociální dávky. Dny rezervistických shromáždění se tak stávají velice drahou až deficitní akcí a požírá tak zdroje na armádu.
Armádní složky jsou nuceny tyto zdroje nejpečlivěji rozdělit mezi sebou a svými lidmi. Velitelé ZAHALu jsou nuceny podrobovat se ekonomickému přemýšlení a je to jejich úloha. Armáda se taky nedostatečně lojálně staví vůči problémům studentů, kdy nejdůležitější cvičení začínají již v průběhu zkouškového období.
Nejspíše statistika uvádí nás do bludu, jelikož pojem "malá osídlení" zahrnuje moshavy a kibbutze, které se kdysi staly náborovými centry ZAHALu. Mnozí důstojníci a velitelé byli z kibbutzů. Ale tendence je jasná.
Důdody, kterými se ohání armáda, mají spíš ekonomický, nikoliv ideologický ráz. V tomhle se armádní velení málo čím líší od politického vedení.
Materiál připraven podle: http://cursorinfo.co.il/news/pressa/2012/01/17/mif/
JAN 17/11, 1519, Z.G.
Žádné komentáře:
Okomentovat