Reuven Pedatzur, HAARETZ, 17.01.2012
Není třeba zaměňovat Hodiny Soudního dne (projekt Chicagské univerzity, zahájený v roce 1947 tvůrci první atomové bomby, symbolizující napětí na mezinárodní aréně a odpočítavající čas do pomyslného jáderného kataklismu) s kalendářem indiánů Maya, kteří slibují konec civilizace již v nynějším roce.
Minulý týden vědci převedli symbolické hodiny o jednu minutu blíž k půlnoci. Teď ručičky stojí na 11 hodinách a 55 minutách. Pět minut do osudné hodiny. Rozhodnutí o převodu hodinek je spojeno s "neadekvátním progresem" v jáderné a klimatické sféře, jak vysvětlili autoři projektu - kolektiv vědeckého časopisu "The Bulletin of the Atomic Scientists", který vydává Chicagská univerzita.
Za posledních 65 let šípky hodin se posunovaly dopředu i dozadu celkem 19 krát. Tyto změny symbolizovaly situaci ve sféře šíření jáderných zbraní na planetě (tzv. připojení nových států k "jádernému klubu"). To také odráží i stupeň snahy lidstva jednat ve jménu vlastní záchrany.
V roce 1953, jak říkají experti, do jáderného konce zbývala jen minuta a půl. Bylo to spojeno s ukončením vývoje vodíkové bomdy, jejíž síla 70krát převyšovala sílu bomby, shozené v roce 1945 na japonská města. Američani vytvořili vodíkovou bombu v listopadu 1953. Po 9 měsicích tento druh zbraně byl vyvinut i SSSR.
Velký optimismu pánoval na začátku 90. let po rozpadu SSSR a ukončení Studené války. Ručičky byly posunuty zpět o 17 minut. "Iluze, že tisíce jáderných hhlavic mohou sloužit garantem národní bezpečnosti, je totálně poražena", vysvětlili svůj optimismus autoři časopisu. Nicméně po 4 letech se jejich emoce změnily k horšímu: jáderné mocnosti se absolutně nechtějí vzdávat svého arzenálu.
Před pěti lety vědci přidali k jim vyvinutému vzorci ještě jeden element. "Dospěli jsme k závěru, že hrozba pro lidstvo, vycházející z klimatických změn, je ne méně nebezpečná, než ta jáderná". Vysvětlujic svojí motivaci posunout ručičku ještě o jednu minutu dopředu, vědci připomněli neúspěch při podpisu mezinárodní konvence, zakazující jáderné zkoušky a výrobu štěpících se materiálů pro atomové zbraně. 19 500 jednotek jáderných zbraní jsou stále na skladech deviti států. Takové množství stačí, aby naše planeta byla několikrát po sobě zničena.
Třenice mezi USA a Ruskem, týkající se umístění amerických systémů protiraketové obrany ve Východní Evropě, a také i neurčitosti spojené s íránským atomovým projektem, také přispěly k rozhodnutí vědců posunout onu ručičku o ještě jednu minutu dopředu.
Vědci upozorňují na nebezpečí použití jáderných zbraní v takových konfliktních zónách, jako např. Blizký východ, Severovýchodní Ázie (Korea), zejména v jíždí Ázii (Indie, Pakistán). Vědci jsou také znepokojeni haváriemi na atomových elektrárnách, podobné té, co se odehrala před rokem v Japonsku. Experti podotýkají, že existuje nutnost vyhledávat dáleko víc bezpečnější zdroje energie.
Materiál připraven podle: http://cursorinfo.co.il/news/novosti/2012/01/18/otsal/
JAN 18/12, 1917, Z.G.
Není třeba zaměňovat Hodiny Soudního dne (projekt Chicagské univerzity, zahájený v roce 1947 tvůrci první atomové bomby, symbolizující napětí na mezinárodní aréně a odpočítavající čas do pomyslného jáderného kataklismu) s kalendářem indiánů Maya, kteří slibují konec civilizace již v nynějším roce.
Minulý týden vědci převedli symbolické hodiny o jednu minutu blíž k půlnoci. Teď ručičky stojí na 11 hodinách a 55 minutách. Pět minut do osudné hodiny. Rozhodnutí o převodu hodinek je spojeno s "neadekvátním progresem" v jáderné a klimatické sféře, jak vysvětlili autoři projektu - kolektiv vědeckého časopisu "The Bulletin of the Atomic Scientists", který vydává Chicagská univerzita.
Za posledních 65 let šípky hodin se posunovaly dopředu i dozadu celkem 19 krát. Tyto změny symbolizovaly situaci ve sféře šíření jáderných zbraní na planetě (tzv. připojení nových států k "jádernému klubu"). To také odráží i stupeň snahy lidstva jednat ve jménu vlastní záchrany.
V roce 1953, jak říkají experti, do jáderného konce zbývala jen minuta a půl. Bylo to spojeno s ukončením vývoje vodíkové bomdy, jejíž síla 70krát převyšovala sílu bomby, shozené v roce 1945 na japonská města. Američani vytvořili vodíkovou bombu v listopadu 1953. Po 9 měsicích tento druh zbraně byl vyvinut i SSSR.
Velký optimismu pánoval na začátku 90. let po rozpadu SSSR a ukončení Studené války. Ručičky byly posunuty zpět o 17 minut. "Iluze, že tisíce jáderných hhlavic mohou sloužit garantem národní bezpečnosti, je totálně poražena", vysvětlili svůj optimismus autoři časopisu. Nicméně po 4 letech se jejich emoce změnily k horšímu: jáderné mocnosti se absolutně nechtějí vzdávat svého arzenálu.
Před pěti lety vědci přidali k jim vyvinutému vzorci ještě jeden element. "Dospěli jsme k závěru, že hrozba pro lidstvo, vycházející z klimatických změn, je ne méně nebezpečná, než ta jáderná". Vysvětlujic svojí motivaci posunout ručičku ještě o jednu minutu dopředu, vědci připomněli neúspěch při podpisu mezinárodní konvence, zakazující jáderné zkoušky a výrobu štěpících se materiálů pro atomové zbraně. 19 500 jednotek jáderných zbraní jsou stále na skladech deviti států. Takové množství stačí, aby naše planeta byla několikrát po sobě zničena.
Třenice mezi USA a Ruskem, týkající se umístění amerických systémů protiraketové obrany ve Východní Evropě, a také i neurčitosti spojené s íránským atomovým projektem, také přispěly k rozhodnutí vědců posunout onu ručičku o ještě jednu minutu dopředu.
Vědci upozorňují na nebezpečí použití jáderných zbraní v takových konfliktních zónách, jako např. Blizký východ, Severovýchodní Ázie (Korea), zejména v jíždí Ázii (Indie, Pakistán). Vědci jsou také znepokojeni haváriemi na atomových elektrárnách, podobné té, co se odehrala před rokem v Japonsku. Experti podotýkají, že existuje nutnost vyhledávat dáleko víc bezpečnější zdroje energie.
Materiál připraven podle: http://cursorinfo.co.il/news/novosti/2012/01/18/otsal/
JAN 18/12, 1917, Z.G.
Žádné komentáře:
Okomentovat