AVI ISSACHAROV, HAARETZ
V LIKUDu a mezi umírněnými pravičáky je konečně nalezena spasitelná politická formule, která se týká palestino-izraelského konfliktu. Odteď nelze říkat "vyřešení konfliktu" (Conflict Resolution), ale pouze "řízení konfliktu" (Conflict management).
Toto upřesnění vyloženě semantického původu má několik argumentů ve svůj prospěch, některé z nich se na první pohled zdají být docela racionálními: rozkol mezi FATAHem a HAMASem, nepřekonatelné rozpory v klíčových otázkách mezi vládou Netanjahua a palestinskou administrací Abu-Mazena. Nejpopulárnějším argumentem obou stran je absence partnera pro uzavření dohody.
Tohle vše neumožňuje vyřešit konflikt a uzavřít příměří s palestinci. Právě proto, jak se domnívají v LIKUDu, je třeba se soustředit na uchránění existujícího pořádku: pokračovat v upevňování palestinské ekonomiky, ulehčit situaci obyvatelstva, učinit gesto "dobré vůle" ve vztahu k Palestinské administraci: likvidovat větší část hradel na Západním břehu (jen ať neprosí o propuštění vězňů, zatčených ještě před podepsáním Norských dohod: ti by se mohli hodit pro další výměnu).
Mezitím ministr dopravy Yisrael Katz řekl o záměru výstavby nových železničních tratích, které projdou přes území Iudee a Samarie (vždyť v LIKUDu brzy budou primaries). A generální ředitel rady obcí Iudee a Samarie, Naftali Benet, je zaměstnán vypracováním nového plánu s názvem "Stabilizace situace - praktická doporučení řízení palestino-izraelského konfliktu". Benetův nápad se zdá být logickým. V absenci možností regulovat konfliktu nebo úplně anexovat Západní břeh - Izrael musí jednostranně připojit území C a poskytnout 55 tisícům palestinců, kteří na tomto území žijí, plnohodnotné izraelské občanství.
Avšak problém idejí Beneta, Katze a jiných záštitníků formule "Conflict management" spočívá v tom, že tango se tančí ve dvou. A palestinci nechtějí tančit, jak izraelci pískají. Nechtějí s pokorou a pochopením přijmout anexi 60 % území Západního břehu a spokojit se s možností svobodného pohybu z města do města - bez hradel a izraelských vojáků.
Problém spočívá také i v tom, že od té doby, co se na Západním břehu stabilizovala bezpečnostní situace, izraelská společnost a média absolutně ignorují palestinskou otázku a upřednostňují "zábavné", nenesoucí žádnou zátěž zprávy od palestinců: výstavba nového divadla, fotbalový zápas, automobilové závody nebo otevření sítě amerických fastfoodů KFC v Ramallahu. O regulaci konfliktu nikdo nechce mluvit. Proto všichni mají zájem jen na jednom: na zachování aktuálního, vcelku klidného stavu na Západním břehu.
Avšak za poslední týdny se stávají čím dál zřetelnější negativní jevy, týkající se otázky bezpečnosti na územích. Palestinská společnost, která si již od roku 2007 uchovává relativní klid, projevuje nespokojenost. Ekonomický růst, který bylo lze pozorovat za poslední roky, se zpomalil: jen malá skupinka byznysmenů a oligarchů si stále požívá plodů "ekonomického světa". Tato tendence hrozí zesílením. Stagnace jednání bude tomu jen napomáhat. Hněv a podrážděnost palestinců budou jen stoupat. A to je důvodem k opětovnému výbuchu násilí.
CURSORINFO,CO.IL
MAR 2/12, 1620, Z.G.
Žádné komentáře:
Okomentovat