úterý 6. března 2012

HUMANISTICKÝ ZÁPAD PROHRÁVÁ ISLÁMSKÉMU FAŠISMU

URI MALSTEIN, HAARETZ


Počínaje zrodem lidské civilizace (cca. před 10 tisíci lety) a do první poloviny XX. století se politika zakládala na ideologii, jejíž hlavní myšlenkou bylo, že neutralizovat vnější nebo vnitřní hrozbu pro vládu je dobré jakýmikoliv prostředky. Takto postupovali židé v obdobní Prvního Chrámu. Takto se chovali španělé v Americe. Takto fungovalo řízení Sovětského svazu.


Po WWII se v politice západního světa zrodila nová ideologie, která nosila humanistický charakter, jejímž ústředím je prvenství lidského života nad politickými zájmy a blahobytem státu. Tyto normy se Západ bezúspěšně snaží převtělit po celém světě.

Tato ideologie dosáhla svého vrcholu v posledním desetiletí minulého století, kdy totalitní SSSR spadl pod vlastní tíhou, bez jakéhokoliv krveprolití. Lídři západních ekonomik si byli jistí, že jsou nezničitelné. Toto přesvědčení bylo se vší jasností vyjádřeno v knize Francise Fukuyamy "Konec dějin", která byla vydána v roce 1989.

Nicméně Fukuyama, který se rozhodl ve vášnivém záchvatu optimismu zvěčnit konkrétní historický okamžik  jeho pojetím v globálním měřítku, podcenil hrozbu západnímu liberálnímu ráji, která vycházela z periférních regionů světa. Teroristické operace syřanů, íránců a palestinců ukončily pokusy Izraele udělat z křesťansky zaměřených maronitů v Lebanonu vládce a patrony státu. První lebanonská válka skončila porážkou. Islámské síly vytlačily z Lebanonu nejen izraelskou armádu, ale i námořní pěchotu USA a Francie. Likvidace západní vojenské přítomnosti v Lebanonu se stala základní a formující událostí, která měla globální následky. Islámští fašisté pochopili, že jsou schopni vystrašit západní humanisty, kteří se museli zachránit rychlým ústupem. Islamisté začali věřit, že v konečném důsledku mohou zničit i tolik jimi nenáviděný západní humanismus. I když nejsou schopní zničit natrénované západní armády, jsou s to aby odvrátili vojenskou intervenci svobodného světa do jejich státu za účelem zničení islámského fašismu. Teroristé věří, že neutralizace západních armád povede k nevyhnutelnému krachu celé západní civilizace.

Po uskutečnění 11. září 2001 demonstrativního teroristického útoku v New-Yorku, islámský terorista č. 1, Osama Bin-Ladin, vtáhl USA do dvou drahých a dlouhotrvajících válek - v Afghanistanu a Iráku. Americká armáda utrpěla porážku v obou vojenských kampaních, vedených proti islámského teroru. Američani spěšně opustili Irák. Obě války se staly jedním z důvodů ekonomické krize a urychlily ničivé procesy, které vedly k nejnebezpečnější systémové krize celé západní civilizace. 

Podobný report získal i Izrael, který během 15 let vedl válku s HIZBALLAHem v bezpečnostní zóně v Jižním Lebanonu. V květnu 2000 ZAHAL spěšně opustil bezpečnostní zónu a zradil své spojence, vojáky a důstojníky Armády Jižního Lebanonu (tZADAL). Tato situace se zopakovala i v roce 2006, během druhé lebanonské války. HIZBALLAH vedl vysilující válku proti izraelským civilistům. Ale i opět ZAHAL prohrál tento boj, jelikož si nedokázal vymyslet novou taktiku války proti teroristickým strukturám, terorizujících civilní obyvatelstvo.

Íránský jaderný projekt vyvádí fašitický teror islamistů na novou strategickou etapu. Raní etapu historie jaderných zbraní vyjímaje, kdy američani shodili 2 atomové bomby na Japonsko, tento druh zbraní se používal výhradně za účelem zastrašení. Mezi USA a SSSR se vytvořila tzv. parita strachu. Ani jedna ze stran se neodhodlala k použití této hrůzostrašné zbraně. David Ben-Gurion (budeme-li věřit západním zdrojům), inicioval izraelský atomový projekt proto, aby arabské státy se nepokoušely zničit židovský stát. Někteří historici tvrdí, že během války Soudného dne syrská armáda zastavila přesun směrem k Iordanskému údolí a údoli Chula ze strachu z jaderné pomsty ze strany Izraele.

Ajatollahové v Íránu také mají zájem na tom, aby udržovali nepřátelé svého režimu ve strachu. Ale svět se obává, že ocitnou-li se v jejich rukou atomové zbraně, nebudou se spokojit pouze funkcí vystrašení a budou hrozit ho použít pokaždé, když ty či ony požadavky narazí na odpor. Žádné pochyby, že tyto hrozby budou adresovány humanistickému Západu, včetně Izraele.



MAR 6/12, 1624, Z.G.

Žádné komentáře:

Okomentovat